Schéma radiokomunikačního systému

Obecné schéma radiokomunikačního systému
Digitální radiokomunikační systém, se
skládá z vysílače, jehož základními bloky jsou kodér zdroje, kodér kanálu a modulátor, a
přijímače, jehož základními bloky jsou demodulátor, dekodér kanálu a dekodér zdroje. Signál
mezi vysílačem a přijímačem prochází rádiovým komunikačním kanálem, který tvoří volné
prostředí v němž je informace přenášena pomocí rádiových vln. Parametry rádiového
komunikačního kanálu můžeme rozdělit na náhodné, například aditivní bílý Gaussovský šum
– AWGN, rušení, únik, aj., a nenáhodné, například zpoždění signálu, fázový posuv signálu,
aj.
Signál z výstupu zdroje signálu je veden do kodéru zdroje, kde je snížena (případně
odstraněna) jeho redundance a irelevance, což se projeví ve snížení jeho přenosové rychlosti.
V případě, že výstupní signál ze zdroje signálu je analogový, bývá součástí kodéru zdroje i
analogově–digitální převodník převádějící analogový signál na digitální. Kodér zdroje se
Rádiové a mobilní komunikace
využívá především při přenosu hovorových a obrazových signálů (parametrické zdrojové
kódování, zdrojové kódování tvaru vlny, transformační kódování, aj.).
Za kodérem zdroje následuje kodér kanálu, ve kterém je signál zabezpečen proti
chybám při přenosu, a to záměrným zvýšením redundance, což má za následek nepatrné
zvýšení jeho přenosové rychlosti. Stupeň ochrany bývá různý.