• Družicová radionavigační služba.
• Služba kosmického výzkumu.
• Bezpečnostní služba.
Pro rozdělení kmitočtových pásem a přidělení jednotlivých služeb do těchto pásem byl
svět rozdělen na tři Oblasti s označením 1, 2 a 3, jak je naznačeno na obr. 1.1. Jednotlivé
Oblasti jsou od sebe odděleny hraničními čarami s označením A, B a C, které jsou přesně
definovány [3].
Na základě tohoto rozdělení byla sestavena Kmitočtová tabulka, která specifikuje pro
každou Oblast a každou část kmitočtového spektra rádiových vln její využití buď jednou nebo
několika službami. Ukázka struktury jedné strany Kmitočtové tabulky je uvedena v tab. 1.3.
Poněvadž požadavky na využívání kmitočtů se neustále zvyšují, jsou některá kmitočtová
pásma sdílena více službami. Pro takový případ definuje Radiokomunikační řád tzv. služby
přednostní neboli primární (v tabulce jsou zapsány velkými písmeny) a služby podružné
neboli sekundární (v tabulce jsou zapsány malými písmeny). Zařízení podružné služby nesmí
působit škodlivé rušení zařízením přednostních služeb a nemohou ani nárokovat ochranu před
jejich rušením.

• Služba kmitočtových normálů a časových signálů – zajišťuje pro vědeckou, technickou
a jinou potřebu vysílání vybraných kmitočtů nebo časových signálů (případně obou
současně) se stanovenou vysokou přesností.
• Družicová služba kmitočtových normálů a časových signálů – využívá družic Země.
• Mezidružicová služba – pro spojení mezi družicemi.
• Družicová meteorologická služba.
• Pohyblivá služba – pro spojení mezi pohyblivými stanicemi, nebo mezi pevnou a
pohyblivou stanicí. Tato služba se dále dělí na :
􀂉 pozemní pohyblivou,
􀂉 leteckou pohyblivou,
􀂉 námořní pohyblivou,
􀂉 pohyblivou kromě letecké pohyblivé,
􀂉 družicovou pozemní pohyblivou,
􀂉 družicovou leteckou pohyblivou,
􀂉 družicovou námořní pohyblivou,
􀂉 družicovou pohyblivou kromě letecké pohyblivé.
8 Rádiové a mobilní komunikace
• Radioastronomická služba.
• Rozhlasová služba – určena k přenosu rozhlasových a televizních signálů pro širokou
veřejnost (v názvu služby není rozlišeno zda se jedná o příjem rozhlasového nebo
televizního signálu).
• Družicová rozhlasová služba.
• Radiolokační služba.
• Družicová radiolokační služba.
• Radionavigační služba – pro určení polohy rádiovými prostředky. Tato služba je dále
dělena na leteckou a námořní.

• Amatérská služba – určena pro vzdělávání, vzájemná spojení, technická studia a
technická spojení prováděná amatéry, tj. řádně oprávněnými osobami, zajímajícími se o
radiotechniku pouze z osobní záliby a nevýdělečně.
• Družicová amatérská služba – amatérská služba využívající družice Země.
• Pomocná meteorologická služba – pro potřeby meteorologických a hydrogeologických
pozorování a průzkumů.
• Služba kosmického provozu – určena výhradně pro provoz kosmických plavidel, tj.
kosmických sond, zejména pro telemetrie a povelová zařízení.
• Služba družicového průzkumu Země – pro spojení mezi pozemskými (zemskými)
stanicemi a jednou nebo několika družicovými stanicemi, ve kterých se získávají
informace o vlastnostech Země.
• Pevná služba – spojení mezi stanovenými pevnými body Země.
• Družicová pevná služba – spojení mezi stanoveným pevným bodem na Zemi
(pozemskou stanicí) a družicí (družice může být na geostacionární nebo nestacionární
dráze). Tato služba se dělí na službu vzestupnou (vysílač je na pozemské stanici a
přijímač na družici) a službu sestupnou (vysílač je na družici a přijímač na pozemské
stanici).

Kmitočtové tabulky

V současné době je kmitočtové spektrum rádiových
vln již považováno za přírodní bohatství, se kterým je
nutné pečlivě hospodařit. Jedná se o omezený, ale
obnovitelný přírodní zdroj, který dala příroda lidstvu.
Poněvadž se rádiové vlny šíří volným prostředím, je
nezbytná včasná a důkladná koordinace všech uživatelů
volného prostředí, a to nejen uvnitř státu, ale i mezi státy
navzájem.
Tato potřeba vedla k dohodě mezi členskými státy
OSN, vyjádřené v Mezinárodní úmluvě o telekomunikacích. Na základě této úmluvy byla
vytvořena Mezinárodní telekomunikační unie ITU (International Telecommunications
Union), jejímiž členy jsou všechny členské země OSN. Jejím úkolem je vytvářet podmínky
pro účelné využívání kmitočtového spektra podle pravidel dohodnutých na Světových
radiokomunikačních konferencích (World Radiocommunications Conference – WRC), kterých
se účastní zástupci jednotlivých národních orgánů zodpovědných za využívání kmitočtového
spektra ve své zemi. Tato pravidla jsou shrnuta v dokumentu nazvaném Radiokomunikační
řád (Radio Regulations), který tvoří přílohu k Mezinárodní úmluvě o telekomunikacích.
Základní ustanovení Radiokomunikačního řádu lze shrnout do následujících bodů :
Tab. 1.2: Kmitočtová pásma
podle standardu 521 IEEE
Symboly Rozsah kmitočtů
HF 3 - 30 MHz
VHF 30 - 300 MHz
UHF 300 - 1000 MHz
L 1 - 2 GHz
S 2 - 4 GHz
C 4 - 8 GHz
X 8 - 12 GHz
Ku 12 - 18 GHz
K 18 - 27 GHz
Ka 27 - 40 GHz
V 40 - 75 GHz
W 75 - 110 GHz
mm 110 - 300 GHz
Rádiové a mobilní komunikace 7
• způsob a zásady využití kmitočtového spektra,
• rozdělení kmitočtových pásem,
• přidělení kmitočtových úseků jednotlivým radiokomunikačním službám,
• zásady pro současnou činnost radiokomunikačních zařízení na stejných nebo blízkých
kmitočtech,
• zásady pro koordinované přidělování kmitočtů novým radiokomunikačním zařízením a
službám.
Radiokomunikační službou neboli určitým typem radiokomunikačního přenosu se
nazývá služba, zahrnující přenos, vysílání a (nebo) příjem rádiových vln ke specifickým
telekomunikačním účelům. Jednotlivé služby definuje Radiokomunikační řád níže uvedeným
způsobem (služby jsou řazeny abecedně podle francouzských názvů, které však nejsou
uvedeny).