Rozdělení kanálových zabezpečovacích kódů

Rozdělení kanálových zabezpečovacích kódů je přehledně znázorněno na obr. 2.14. Podle
stupně zabezpečení je dělíme na detekční kódy a korekční kódy. Při použití detekčních
(zjišťovacích) kódů lze chybnou kódovou skupinu nebo blok pouze identifikovat, avšak
opravit je nelze. Z přijímané zprávy se obvykle odstraní, což může vést ke ztrátě informace.
Proto se někdy v takových případech doplňuje systém o tzv. zpětný kanál, ve kterém se
přenáší automaticky žádost o opakování přenosu ARQ (Automatic Request Repetition).
Podnět k opakování vysílání chybných částí zprávy dává dekodér detekčního kódu. Korekční
(opravné) kódy (někdy také samoopravné kódy) naproti tomu chybu nejen zjistí, ale umožní
identifikovat i chybný bit nebo několik bitů a opravit je. Poněvadž k zabezpečení přenosu
nepotřebují zpětný kanál, označují se termínem dopředná korekce chyb FEC (Forward Error
Correction). Zabezpečení těmito kódy je složitější neboť používají větší počet kontrolních
bitů.
Korekční kódy lze dále rozdělit na konvoluční kódy a blokové kódy. Jejich
řetězením, a to i vzájemným, vzniká významná skupina řetězových kódů.
2.2.2 Detekční kódy s paritními bity
Podstata zabezpečení signálu jednoduchými paritními kódy spočívá v doplnění
jednotlivých kódových skupin jedním paritním (kontrolním) bitem, který může být umístěn na
začátku nebo na konci kódové skupiny. Jeho hodnota může být volena tak, aby doplňoval
zabezpečovanou skupinu buď na sudý nebo na lichý počet jedniček. Je-li například kódová
skupina ve tvaru 1010101, potom při zabezpečení sudou paritou je třeba přidat k uvažované
skupině paritní bit 0, neboť skupina již obsahuje sudý počet jedniček. Jsou-li paritní bity
přidávány na konec skupiny, bude přenášený signál ve tvaru 10101010. Při zabezpečení téže
kódové skupiny lichou paritou musí být přidán paritní bit 1, neboť skupina obsahuje pouze
sudý počet jedniček, který je třeba změnit paritním bitem na počet lichý. Přidáním paritního
bitu na konec skupiny, bude přenášen signál ve tvaru 10101011.
Kontrola sudé nebo liché parity se na přijímací straně provádí nejčastěji sčítáním
modulo 2 (logický součet bez přenosu) jednotlivých bitů kódové skupiny. Pro sudou paritu by
měl být výsledek součtu roven 0, pro lichou paritu by měl být roven 1. Správný výsledek však
bohužel získáme i v případě, kdy dojde v komunikačním kanálu ke dvěma chybám, obecně
k sudému počtu chyb.