Mobilní komunikace obecně

Hovory sledované osoby se automaticky ukládají za pomoci jednoho kanálu na harddisk běžného PC
notebooku. Ukládají se data typu: volaná čísla, kdo volal (a odkud), datum, čas, druh hovoru (registrace,
datový či hlasový přenos atd.), ESN (jen pro organizace), poloha volajícího apod. Najednou lze sledovat až
256 telefonních čísel. Systém dokonce dokáže automaticky rozpoznat přepnutí na handsfree sadu, pokud
někdo používá mobilní telefon v autě.
Problematikou se zabýval i Kongres Spojených států. V roce 1986, kdy objevily první mobilní telefony,
byla podepsána ECPA (Smlouva o bezpečnosti elektronické komunikace), ale už v roce 1992 byla označena
za nevyhovující, protože nezahrnovala možnosti nových technologií (v podstatě se ve smlouvě nacházely
takové formulace, které by při přísnějším výkladu zakazovaly i poslech rozhlasu nebo rádiových stanic).
Musel se proto rozlišit rádiový typ vysílání od mobilního telefonování.
Protože na ně je vyhrazeno pásmo od 890,025 MHz do 911,425 MHz, byla na všech rádiových
přijímačích pro běžné uživatele zablokována právě frekvence 870 – 892 MHz, bohužel od 892 do 914 MHz
k tomu nedošlo a monitorování je možné. A to i přesto, že Kongres vydal dva zákony, jimiž teoreticky
zaručil bezpečnost uživatelům mobilních telefonů. Vývoj jde totiž velmi rychle kupředu.
A tak američtí zákonodárci doporučují používat anonymní volání či kódovače hovorů. Jenže, co je to
platné, když v podstatě kdokoliv může sledovat cizí mobilní telefony. Stačí získat policejní přijímač a PIN
mobilního telefonu, který chcete sledovat. Jediným omezením je, že musíte být v dosahu rádiových vln.
Celá věc je samozřejmě nelegální, ale i tak se dají podobné přijímače sehnat za 20 000 až 30 000 amerických
dolarů. V Kanadě se dokonce dají koupit zařízení za 500 dolarů, jež se dají připojit k počítači.
Typy sítí
Rozdíl mezi GSM a NMT
V České republice jsou zatím v provozu dva typy mobilních sítí. Nejnovější digitální sít GSM (Global
System Mobile) a zastaralejší analogová sí/ standardu NMT (Nordic Mobile Telephony). Jak je patrno
z celého názvu pro zkratku NMT, jde o systém, který přinesly severské (evropské) země. Největší zásluhu
na rozvoji sítě NMT měla asi firma Nokia s jejímiž zástupci se také u nás už koncem osmdesátých let
jednalo o zavedení mobilní sítě v tehdejším ČSSR. První mobilní telefony byly velké, velmi drahé a vlastník
mobilu platil nejen hovory odchozí, ale i příchozí! Takový mobilní telefon si mohli zpočátku dovolit jen
velcí podnikatelé nebo velké firmy. V těchto kruzích ostatně bylo prestižní otázkou takový mobilní telefon
vlastnit. Čím nižší kontaktní číslo, tím lepší.
Jeden z největších rozdílů mezi těmito dvěma sítěmi (pokud nebereme v úvahu ty technické a díváme-li
se na to pouze pohledem uživatele a ne odborníka na mobilní komunikace), je v počtu jednotlivých služeb,
které mohou poskytovat. Sí/ NMT nenabízí některé služby, na které jsou uživatelé GSM sítě zvyklí. V první
8 Mobilní komunikace obecně
řadě je to roaming (používání mobilního telefonu v zahraničí), tolik
nepostradatelná věc pro často cestujícího člověka, a v druhé řadě také
nemožnost přenášet jakákoli data, tím pádem také fax a všechny služby
spojené s internetem včetně WAPu. Dlouhou dobu nebylo také možné
posílat krátké textové zprávy, což bylo dáno hlavně neochotou
představitelů EuroTelu tuto funkci ve své staré síti spustit. Před
nedávnou dobou se však EuroTel konečně rozhodl SMS službu
umožnit a tak už si konečně pošlete i v sítí NMT, pro zákazníka GSM
sítě naprosto samozřejmou, SMSku – krátkou textovou zprávu.
Rozdíl mezi 900 MHz a 1800 MHz
Jedním z velice častých dotazů se kterým se setkávám, je dotaz na rozdíl mezi GSM sítí pracující na
frekvenci 900 MHz a sítí o frekvenci 1800 MHz.
Ten hlavní je v kvalitě sítě a kapacitě služeb. Sí/ 1800 MHz nabízí kvalitnější přenosy a zároveň
dvojnásobnou kapacitu oproti u nás rozšířenější 900 MHz síti. Hodí se tedy do míst, která mají vysokou
hustotu osídlení. Není však vhodná do členitého a složitého terénu, který je doménou sítě 900 MHz.
Oba typy se od sebe odlišují ještě jednou zvláštností, která je dána frekvencí, na které pracují. Protože
na sebe jednotlivé vysílače musí „vidět“, mají určenou ideální vzdálenost, kterou mezi sebou musí mít. Tato
vzdálenost činí u frekvence 900 MHz něco okolo 30 km, u frekvence 1800 MHz v průměru 4 km, samozřejmě
s ohledem na terén, ve kterém se vysílače nachází.
Z toho se dá jasně vyvodit, že použití kvalitnější 1800 GSM sítě je pro operátora podstatně nákladnější,
pro uživatele však výhodnější. Nesmíme však zapomenout ještě jednu věc. K tomu, abyste mohli využívat
služeb kvalitnější GSM sítě 1800, potřebujete telefon, který tuto frekvenci zvládá. Mezi staršími typy je jich
pouze pár, naopak už se nesetkáte s novým mobilem, který by ji nepodporoval.