se rádiové vlny šíří do vzdálenosti rádiového horizontu
tzv. přímou vlnou. Rádiový horizont je ve větší vzdálenosti než optický horizont, neboť přímé
6 Rádiové a mobilní komunikace
vlny se kolem zemského povrchu částečně ohýbají. Pouze na spodním okraji pásma se mohou
za určitých podmínek šířit vlny i odrazem od ionosféry. Teplotní změny prostředí mají vliv na
změnu dielektrické konstanty prostředí, což má za následek ohyb elektromagnetické vlny buď
směrem nahoru (vlna se šíří na větší vzdálenost) nebo naopak směrem dolů (dosah se
zmenšuje). Šíření rádiových vln je ovlivňováno odrazy od vodivých překážek a lze pozorovat
i ohyb vln na hřebenech vysokých hor. Pásmo velmi krátkých vln je určeno pro rozhlasové
vysílání s kmitočtovou modulací, televizní vysílání a další služby (letecká, pozemní
pohyblivá, aj.).
Showing posts with label vlny. Show all posts
Showing posts with label vlny. Show all posts
Saturday, December 15, 2007
Thursday, December 13, 2007
V pásmu krátkých vln
se rádiové vlny šíří několikanásobným odrazem od ionosféry a
zemského povrchu, v závislosti na kmitočtu a hustotě ionosféry. Hustota ionosféry závisí na
intenzitě záření dopadajícího z kosmu na vnější část atmosféry (světelné záření Slunce,
kosmické záření a korpuskulární záření – dopad jemných hmotných částic) a mění se tedy
podle denní doby, ročního období a fáze jedenáctiletého cyklu sluneční činnosti. Závislost na
kmitočtu se projevuje tak, že vlny s příliš nízkými kmitočty (vzhledem k dané hustotě
ionosféry) se v ionosféře tlumí, zatímco vlny s příliš vysokými kmitočty propouští ionosféra
do volného prostoru. Pouze vlny s úzkým pásmem středních kmitočtů se od ionosféry odráží a
mohou po několikanásobných odrazech umožnit spojení prakticky s libovolným místem na
Zemi. S jedním odrazem od ionosféry lze uskutečnit spojení na vzdálenost asi 4000 km.
Velice obtížně lze však uskutečnit spojení mezi dvěma místy na zemském povrchu, kde je
různá denní doba i roční období (např. Jižní Amerika, aj.). Přesto je pásmo krátkých vln
určeno pro spojení na velké vzdálenosti. V době, kdy nebylo možné komunikovat pomocí
družicových systémů, poskytovalo pásmo krátkých vln jako jediné spojení s námořními
loděmi a se zaoceánskými kontinenty.
zemského povrchu, v závislosti na kmitočtu a hustotě ionosféry. Hustota ionosféry závisí na
intenzitě záření dopadajícího z kosmu na vnější část atmosféry (světelné záření Slunce,
kosmické záření a korpuskulární záření – dopad jemných hmotných částic) a mění se tedy
podle denní doby, ročního období a fáze jedenáctiletého cyklu sluneční činnosti. Závislost na
kmitočtu se projevuje tak, že vlny s příliš nízkými kmitočty (vzhledem k dané hustotě
ionosféry) se v ionosféře tlumí, zatímco vlny s příliš vysokými kmitočty propouští ionosféra
do volného prostoru. Pouze vlny s úzkým pásmem středních kmitočtů se od ionosféry odráží a
mohou po několikanásobných odrazech umožnit spojení prakticky s libovolným místem na
Zemi. S jedním odrazem od ionosféry lze uskutečnit spojení na vzdálenost asi 4000 km.
Velice obtížně lze však uskutečnit spojení mezi dvěma místy na zemském povrchu, kde je
různá denní doba i roční období (např. Jižní Amerika, aj.). Přesto je pásmo krátkých vln
určeno pro spojení na velké vzdálenosti. V době, kdy nebylo možné komunikovat pomocí
družicových systémů, poskytovalo pásmo krátkých vln jako jediné spojení s námořními
loděmi a se zaoceánskými kontinenty.
Subscribe to:
Posts (Atom)